KOMENTÁŘ: Čeká nás měnová krize? Proč bychom se neměli znepokojovat

Ilustrační fotografie

Mnohá česká média informovala o varování, které vydala japonská banka Nomura. Podle ní hrozí sedmi ekonomikám v dohledné době měnová krize. Konkrétně zmiňuje Srí Lanku, Egypt, Rumunsko, Turecko, Pákistán, Maďarsko a Českou republiku. Proč bychom se neměli příliš znepokojovat, rozebírá v komentáři investiční analytik Partners Martin Tománek.

Vydáno: 5. 12. 2022

Nejdříve pár technických detailů. Nomura používá svůj vlastní model Damocles, který pracuje s osmi různými indikátory. Na základě těchto indikátorů vypočítá skóre, respektive index. Slovy samotné banky: „Kdykoli index Damocles přesáhne 100, je interpretován jako výstraha, že země je v následujících dvanácti měsících zranitelná vůči měnové krizi.“ Hodnota indexu nad 150 potom znamená „vážné varování, že měnová krize může vypuknout každou chvíli“.

A aktuální hodnota indexu pro Českou republiku? 126. Ups. Nejhůře je na tom Egypt s hodnotou 165. Následují Srí Lanka a Turecko, v obou případech 138.

Nejsme zrovna v nejlepším klubu, že. Přesto bychom se neměli japonským „Damoklovým mečem“ příliš znepokojovat. Proč?

1. Česká republika není Turecko

Turecký příklad je poučný. A místy i zábavný. Turecko je totiž, co se týče ekonomického managementu…hodně jiné.

Platí, že strážcem každé měny je centrální banka. Ta zodpovídá za měnovou politiku. Tedy, až na výjimky. Například v Turecku je centrální banka pouhým vazalem tureckého prezidenta Erdogana. Ten přitom razí velice originální myšlenky. Erdogan například tvrdí, že centrální banka zvyšováním úrokových sazeb zvyšuje (!) inflaci. Je to sice naprostý nesmysl, ale turecký prezident má svou vlastní hlavu. Zvyšování sazeb dokonce nazval „matkou všeho zla“ (zde).

A podle toho to tak vypadá. Míra inflace v Turecku akceleruje, ale turecká centrální banka přesto v říjnu výrazně snížila úrokové sazby. Tím samozřejmě inflaci vydatně přiživuje. Míra inflace v Turecku přesáhla 83 procenta. Tedy pokud tomuto oficiálnímu číslu věříme. Prezident Erdogan totiž začátkem roku vyhodil šéfa statistického úřadu (zde). Ano, i tak se dá bojovat s vysokou inflací.

Není divu, že turecká lira letos proti dolaru oslabila o zhruba 30 procent. A celé turecké hospodářství je ve velkém průšvihu.

A nyní to srovnejme s Českou republikou. Jakmile začala míra inflace v minulém roce narůstat, začala Česká národní banka zvedat úrokové sazby. Byl to nepopulární krok – přirozeně došlo ke zdražení hypoték a firemních úvěrů. Banka se dostala pod palbu kritiky. Například tehdejší ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že „ČNB přehodila výhybku hospodářské politiky Česka na kolej typickou pro rozvojové země.“ Bývalý premiér Andrej Babiš potom prohlásil, že centrální banka „ničí českou ekonomiku.“

Naštěstí ČNB kritiku ignorovala a pod vedením Jiřího Rusnoka pokračovala v razantním zvyšování úrokových sazeb. Dělala to, co se od ní očekává: prováděla na vládě nezávislou měnovou politiku s cílem nedopustit, aby se inflace úplně vymkla kontrole.

Dílčí závěry: Nomura varuje, že Turecko je v následujících dvanácti měsících ohrožené měnovou krizí. Ale tato země už krizí evidentně prochází. Trochu zvláštní, ale dobře. Každopádně Česká republika má naštěstí, i přes všechny své chyby, nesrovnatelně lepší ekonomický management. Minimálně má nezávislého strážce měny, Českou národní banku. A také důvěryhodný statistický úřad.

Pojďme dál. 

2. Česká republika není Srí  Lanka

Tragédie, paralýza, bankrot. Lidé čekající ve frontách na potraviny a léky. Naprostý nedostatek pohonných hmot. Časté výpadky elektřiny. Tak se dá zhruba popsat situace na Srí Lance v letošním roce. O příčinách kolapsu by se dalo psát dlouho. Byl by to text o dlouhodobě špatném (až příšerném) vedení státu, o korupci a dosazování rodinných příslušníků do vedoucích pozic.

Důležitou roli v celé této tragédii sehrál fakt, že se Srí Lanka předlužila. Přitom si do velké míry půjčovala v cizích měnách, zejména v dolaru. Bohužel pro Srí Lanku, dolar v letošním roce výrazně posílil a dosáhl dvacetiletého maxima. Země přestala splácet své dluhy.

Teď připusťme scénář, kdy japonská Nomura není úplně vedle a česká koruna v dalších měsících skutečně výrazně oslabí. Co by se stalo? Vzhledem k tomu, že si český stát půjčuje v koruně, oslabení by nijak neohrozilo jeho schopnost splácet své finanční závazky. Stejně tak české domácnosti se nezadlužovaly v cizích měnách. Ani zde by slabší koruna nevedla k problémům.

Pro zajímavost pohled k našim sousedům. V uplynulých letech si statisíce Poláků braly hypotéky ve švýcarském franku. Lákaly je nízké úrokové sazby. Bohužel švýcarský frank vůči zlotému výrazně posílil a polské domácnosti tak dnes platí mnohem větší splátky, než s jakými počítaly. Průšvih.

Případné výrazné oslabení koruny by samozřejmě negativní důsledky mělo. Prodražilo by dovoz. Znamenalo by například dražší iPhony, notebooky, dražší komodity a podobně. Na druhé straně by slabší koruna podpořila české exportéry. Jejich zboží by na zahraničních trzích bylo levnější a tudíž konkurenceschopnější.

Všechno není zdaleka růžové, ale…

Ano, česká ekonomika se potýká s výraznými nerovnováhami. Pandemie a agrese Ruska vůči Ukrajině vedly k razantnímu růstu výdajů. Od roku 2020 máme obří deficity státního rozpočtu – což bohužel výrazně přispívá k inflaci. Pokud se chceme s inflací vypořádat, bude nutné sáhnout k rozpočtovým škrtům. Bohužel, vláda Petra Fialy se k tomu zatím neodhodlala. A co se týče měnové politiky, můžeme si klást otázku, jestli není ČNB pod vedením nového guvernéra Aleše Michla ve svém protiinflačním tažení příliš pasivní.

Na druhé straně nemůžeme ignorovat silné stránky. Máme nízkou nezaměstnanost, zdravý bankovní systém a v rámci EU relativně nízký státní dluh. Nezbývá než doufat, že to tak i zůstane. Jinými slovy, že vláda brzy najde odvahu k tomu, aby výrazně snížila deficity.

Zdroj: iDNES.cz